ZS 17/18_Olga Stalmachová: Velkomoravská říše
O historii jsem se v mládí velmi zajímala, takže na přednášky pana profesora Zdeňka Beneše jsem se vždy těšila. Každá mne obohatila o nové pohledy na dějinné souvislosti.
Ve třetí přednášce se pan profesor zmínil o tom, že přemyslovský stát v mnohém navazoval na Velkou Moravu a byl po jistou dobu její přímou součástí. To mne přivedlo na myšlenku se na Velkou Moravu podívat blíže.
Někteří historikové soudí, že velká Moravy byla přímou dědičkou Sámovy říše. Takové teorie postrádají oporu v písemných pramenech.
Valná část písemných zpráv o Velké Moravě vznikla ve Francké říši, tedy na nepřátelské půdě. Frankové totiž představovali po celou dobu trvání Velkomoravské říše hlavního protivníka západních Slovanů. Dějiny Velkomoravské říše byly nekonečným sporem tu krvavým, tu diplomatickým s germánským sousedem. V roce 833 se nepříliš rozlehlé knížectví na území jižní Moravy rozrostlo cestou výboje o Nitransko, když nitranský vládce Pribina byl sesazen moravským vládcem Mojmírem a byl nucen emigrovat do Bavor. Moravská hradiska chráněná mohutnými kamennými valy byla po celá desetiletí považována králi i vojevůdci Franků za nedobytná.
S obdobím Velké Moravy je spjat prudký rozvoj zemědělské činnosti. Už během devátého století se prosazuje trojpolní obilnářský cyklus, jařiny, ozim, úhor. Připouští se, že se oralo leckde pluhem, nikoliv jen radlicí. Archeologické nálezy odhalily pozůstatky nejvýznamnějšího politického, církevního a kulturního centra Velkomoravské říše u Starého Města u Uherského Hradiště, sídla mojmírovských panovníků, možná tajemný Velehrad. Také jím mohlo být další hradiště, Valy u Mikulčic. Vše nasvědčuje tomu, že zde v 9. století, v dobách největší slávy, mohlo žít až 6000 obyvatel. Archeologové zde nalezli kvalitní keramiku, železné nástroje, vědra kování, proslulé velkomoravské gombíky, zlaté šperky. Je zřejmé, že se velkomoravský stát fakticky vyvíjel po řadu desetiletí a zaregistrován byl až kdesi uprostřed své historické cesty.
Jako představitelé první známé dynastie vstoupili do počátků naší národní historie čtyři muži.
Kníže Mojmír I., 833 – 846, který ovládl Nitransko a zdá se, že toto byla jeho jediná vojenská akce. K východofrancké říši se choval zdrženlivě a uznával formální svrchovanost Ludvíka Němce. Přesto si přízeň neudržel a v roce 846 vtrhl francký král na Moravu a dosadil zde Mojmírova synovce Rostislava.
Kníže Rostislav, 846 – 870, se projevil jako silný panovník, statečný válečník a obratný politik, jehož zásluhou Velká Morava dosáhla plné svrchovanosti. Dovedl maximálně využít vnitřních svárů ve francké říši a nebál se vojenských střetnutí. Vyhnal ze země bavorské a francké duchovenstvo. Chápal, že součástí politického osamostatnění musí být snaha také o církevní osamostatnění země. Povolal z Byzance věrozvěsty Konstantina a Metoděje. Když zjistil, že východofrancká říše hledá spojence v říši bulharské, která sousedila na jihu s Velkou Moravou, upevnil své postavení s velmocí té doby, Byzancí. Zrada synovce Svatopluka, vládnoucímu údělnému knížectví nitranskému, však učinila konec jeho vlády. Svatopluk Rostislava zajal a předal jej franckému králi Ludvíku Němci, který jej po inscenovaném procesu oslepil a uvrhl do žaláře.
Kníže Svatopluk, 871-894, byl nejmocnějším velkomoravským panovníkem. Výbojný Svatopluk uvedl do závislosti česká knížata i Lužické Srby, ovládl Krakowsko, Slezsko, Panonii, získal říši daleko na východě Kyjevské Rusi. Zbudoval stát spojující Slovany v celé střední Evropě. Avšak právě za Svatopluka se vyhrotily spory mezi latinským a slovanským duchovenstvem a po Metodějově smrti (885) byli jeho žáci vyhnáni i prodáni do otroctví. Také Svatopluk byl obviněn ze zrady Ludvíka Němce a zbaven vlády. Na čas se ve velkomoravském státě chopila vlády markrabata Vilém a Engelšak, němečtí exulanti. Když Slované povstali proti cizácké vládě, požádal francký panovník Svatopluka, aby převzal velení nad trestnou výpravou. Svatopluk návrh přijal, ale při první příležitosti přešel na slovanskou stranu a armádu Franků tvrdě porazil.
Kníže Mojmír II., 894 – 906, poslední z mojmírovské dynastie neudržel vládu pevně ve svých rukou. Říše je zmítána vnitřními i vnějšími boji a spory mezi panovníkem Mojmírem II. a jeho mladším bratrem Svatoplukem. Velkomoravská říše ztrácí předtím dobytá území a zánik Velkomoravské říše dokonávají nájezdy maďarských kočovných kmenů.
Velkomoravská říše byla ve své době středoevropskou velmocí a takřka rovnocenným partnerem říše východofrancké. Byla to říše Slovanů. Největším dějinným přínosem bylo působení dvou věrozvěstů Cyrila a Metoděje a vytvoření první slovanské abecedy, hlaholice a zhotovení prvních literárních překladů do staroslověnštiny.