Houby jsou velmi chuťově dobré , ba i léčivé, jak jsme se v semestru o nich dozvěděli. Můžeme si je třeba i sami vypěstovat. Já je osobně zbožńuji i jako konzument. Ale ta jejich jména ! Vzbuzují moje představy. Tak třeba Šiitaké-je pro mne japonská gejša, tak rafinovaně jemná a okouzlující. Lesklokorka lesklá, ta nepolapitelná šikmooká potvůrka.Nebo Penízovka sametonohá-asi majitelka milionů. Aby ne, když má sametovou nožku.To Šupinovka nameko nám vždy proklouzne mezi prsty. A tady konečně "pán tvorstva" Ohňovec-asi nějaký Don Juan. Housenice vojenská by mohla být matkou pluku, nebo snad samaritánkou? Miluji polévky a proto i vůni Čirůvky matsu-take v ní. Na příklad Korálovec ježatý mi jménem připomíná mořského tvora. Ale tvorové s opičí hlavou přece vodu rádi nemají. Jako české děvče v kroji je pro mne Polnička topolová. A na naše pohlazení se třese Rosolovka. Proč je Ucho Jidášovo vlastně jedlé, když Jidáš byl sám přece zrádce. Od poezie a vidin raději k realitě. Zůstávám raději u žampionů a hlívy ústřičné. Ty dobře znám! Jsou stejně jako i četné houby našich lesů častou součástí naší rodinné kuchyně. Jen doufám, že se manželka v jejich pravosti nesplete, když mi je předkládá.

Naposledy změněno: čtvrtek, 29. srpna 2013, 00.11