Ke studiu barokní architektury mě přivedl boj s pokračujícím stářím (82 let)  a touha blíže poznat tento styl architektury.

Bližší poznání baroka mi dává možnost vidět krásu, bohatost forem sakrálních staveb i paláců šlechty a porozumět společné tvorbě architektů, sochařů a malířů při výstavbě či opravách, harmonizujících   barvy a tvary jednotlivých kostelů či domů šlechty, nebo církevních kolejí v jeden krásný celek.

Moje dosavadní poznání baroka bylo poznáním kolemjdoucího turisty, který si řekl „to je krása“, ale již jsem neviděla různost půdorysů jednotlivých kostelů, neviděla jsem, že některý kostel  je jednolodní s bočními kaplemi a kříží jej příčná loď, transept vytváří prostor křížení, který je nejčastěji zaklenut kupolí, nebo plackovitou klenbou a na toto křížení navazuje presbytář, či jiná drobná stavba. Zajímavé je i to, že půdorysy sakrálních staveb jsou rozdílné  - jedná se o kříže, rovnostranné trojúhelníky, pěticípé a šesticípé hvězdy. Průčelí bývá bohatě zdobeno sochami a je buď jednověžní, nebo dvouvěžní, nebo je bez věže, která je potom umístěna v místě presbytáře.

 V období vrcholného baroka jsou zase některé kostely založeny v půdorysu na průniku oválů, které jsou buď různých rozměrů, nebo jsou identické, částečně se překrývají tzn. pronikají, což má veliký vliv na charakter těchto kostelů a jejich klenbu. Stěny některých kostelů se vlní, vystupují z nich nakoso vysazené pilíře, dekorované pilastry a podobným způsobem se vlní i klenba. Jindy zase na stavbách kostelů vidíme specifická lichoběžníková tzv. kasulová okna, jež přivádějí do kostela více světla.

 

Měla jsem možnost poznat blíže život i bohatou architektonickou práci některých význačných barokních architektů, jež působili v Čechách a na Moravě. Obdivuji se jejich tvorbě, protože jejich citem pro krásu dokázali spolu se sochaři a malíři vtělit do chladného kamene a mramoru krásu, která vydržela staletí a můžeme se jí obdivovat dodnes. Vytvořili nesmrtelná díla, zkrášlili naši vlast. Za jejich díla jim patří náš dík  a  svou prací se zapsali do našich srdcí.

Děkuji organizátorům Virtuální university třetího věku ČZU PEF Praha a knihovně v Pecce, že nám tento seminář umožnili, protože mně - a věřím, že i ostatním seniorům - přinesl hodně nového a poučného i v našem pokročilejším věku.

 

Naposledy změněno: úterý, 26. ledna 2016, 20.57