Krásná je naše zem a o to krásnější, že jsme obklopeni stavbami, které nám zde postavili podle návrhu architektů, stavitelé, kteří k nám přicházeli z Itálie. Jde o velkolepé stavby v podobě kostelů, chrámů, paláců a různých jiných staveb.

 

Počátek barokní architektury spadá do období 30-ti leté války. Hovoříme zde o tzv. protobarokním manýrismu jsou to prvky spojující motivy a stylové manýristické architektury. Ideální ukázka této podoby je Valdštejnský palác v Praze na Malé Straně. Na této stavbě se vystřídala řada významných, především italských umělců, architektů, stavitelů, štukatérů, malířů, sochařů a mnoho jiných. A o jednom z nich, bych se zmínila.

 

Ve 30letech 17. století k nám do Prahy přichází italský architekt Carlo Antonio Lurago, který žil v letech 1615-1684. Je první známější osobnost raně barokní architektury, která se zároveň stane nejvýznamnější uměleckou osobností tohoto období.

 

Carlo Lurago se poprvé objevuje v Praze v roce 1635 jako štukatér a již v té době je zaměstnán jezuitským řádem, pro který bude hlavním klientem. První Luragovou architektonickou realizací byla výstavba jezuitské koleje s kostelem sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského v Březnici. Lurago zastává pozici dvorního architekta a stává se pražským měšťanem a usazuje se na Malé Straně. V Praze vybuduje na Karlově náměstí novoměstskou jezuitskou kolej. Krom toho bylo nalezeno několik palácových staveb.

 

S Carlem Luragem se setkáme u dalšího církevního řádu, a to u maltézských rytířů, sídlících na Malé Straně při kostele Panny Marie pod řetězem, dále tu jsou hyberni, církevní řád františkáni a mohli bychom ho zastihnout ve službách církevního řádu benediktýnů.

 

My se vrátíme zpět k řádu jezuitskému, kde byl jejich, dá se říct, osobním architektem. Abychom tu popisovali veškeré stavby od základu to nejde, protože to byly a jsou tak dokonale vyprojektované skvosty.

 

O některých bych se zmínila.

C. Lurago realizuje výstavbu jezuitské koleje a kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. František Xaverského v Březnici, kde můžeme nalézt další dílo, hřbitovní kapli sv. Rocha.

Dále upravuje kostel svatého Salvátora, který je v areálu Klementina. Na Náměstí Republiky staví kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

V Klatovech a v Hradci Králové projektuje Luargo jezuitský kostel zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie.

Zajímavou variantou je kostel sv. Ignáce z Loyoly v Chomutově. Pro benediktýny staví skromnější klášterní kostel sv. Jana Křtitele.

V Klášterci nad Ohří podle projektu Luraga postavili zámecký kostel Nejsvětější Trojice.

Vytváří také rozvrh poutního místa na Svaté Hoře.

Dodnes máme dochovaný jeden z paláců, který vyprojektoval Carlo Lurago a tím je palác Antonína Losyho z Lsinthalu a částečně upravený je též Lobkovický palác na Pražském hradě.

Pro knížete Ottavia Paccolominita upravuje zámek v Náchodě.

Jedinečným dílem Luraga byla výstavba loveckého letohrádku, nebo-li zámeček Humprecht nedaleko Sobotky.

 

Co říci závěrem, jen to, že Carlo Antonio Lurago byl všestranně nadaným umělcem, který se vrací do Pasova a zůstává tam do své smrti v roce 1684.

Naposledy změněno: pondělí, 21. září 2020, 20.34