V létě tohoto roku jsme cestovali do Českých Budějovic a projížděli jsme městečkem Jemnice. Když se vrátím zpět do let 1969/70, kdy jsem absolvoval tamní Lesnické odborné učiliště - tak jen malou vzpomínku na tato léta. Týdně jsme dojížděli lokálkou z Moravských Budějovic do Jemnice do krásné budovy v parku školy. Samozřejmostí školní výuky tehdy byla ranní rozcvička a týdenní výcvik v lese. Naučili jsme se kácet stromy, přibližovat dřevní hmotu, výsadbu lesa i funkci náhončího při honech. Nezapomenutelné byly taneční v lesnických uniformách s bílými rukavičkami se slečnami z nedalekých Slavonic. Až později člověk docení, jak nás dobře připravili na život p. ředitel Šulista, tř. učitelka Šarounová a výborný mistr p. Karpíšek i když profesně šel život jinou cestou. Tolik vzpomínka na učňovská léta.

Zpět na cestu do Českých Budějovic. Přeci nemohu jen tak projet, abych se nezastavil po tolika letech a nezavzpomínal. U hlavního vchodu mě zarazila cedule červeného kříže a ve stejně krásné budově v parku jsem potkával divné lidičky ne zrovna s přátelskými pohledy. Přítomná zdravotnice mi sdělila, že je zde záchytné středisko drogově závislých. Vycházím ven z areálu, na ulici se ještě ohlédnu a potkávám místního kolemjdoucího, diví se co jsem tam pohledával — slovo dalo slovo a na rozloučenou se nakloní a říká "svět se v prdel obrací!" Vzpomínky vybledly a realita mi zní v uších. Přijíždím do Českých Budějovic a na prvním konzumu je velký nápis TADY JE SVĚT JEŠTĚ V POŘÁDKU – a i když si nejsem jist, tak děkuji ....

Naposledy změněno: pátek, 17. února 2017, 11.21