LS 18/19_Jaroslava Sahulová (KS Benešov): Jsem jako Kája
Mám ve svém okolí místo, kde je krásný rozhled do širokého kraje. V době, kdy je krajina zasněžená a vše utichne, jsou bílá pole a stráně jako čisté stránky velké knihy. Pak sníh roztaje, vše ztmavne a my stránku otočíme k přečteným stranám v naší životní knize a začneme číst novou.
Les je moje vášeň.
Občas se mi poštěstí vidět laně a daňky při pasení Zastavím se, zatajím dech a vnímám tu krásu nádherných zvířat, klidu a pohody. Jednou se mi naskytla dost dlouhá podívaná na souboj dvou zajíců, kteří nevnímali nic kolem. Stojí proti sobě na zadních nohách, fackují se a buší do sebe ze všech stran, jak dva chlapi před hospodou.
Téměř pokaždé se vracím z lesa jako Kája Mařík, také vyndaval z kapes poklady - žaludy, bukvice, šišky, ulity .... Jen se utěšuji tím, že Kája tam měl i živé žížaly - a to já ne.
Les mě krásně zklidní, navodí mi mnoho dobrých nápadů a hezkých myšlenek - jak je na světě krásně.
Mám velké přání - najít shozy. U nás v okolí je hodně daňků, ale zatím se mi to ještě nepodařilo. Můj muž si mě dobírá a říká: ,,Kdyby ses v mládí více snažila, tak jsem ti mohl nějaké shodit ''.
A to už dneska nedohoním, tak budu dále chodit po lesích a hledat.