Ráda bych se s Vámi podělila o zážitek,který mi připravilo studium genealogie. Již od dětství jsem jezdila s maminkou na Dušičky po hřbitovech. Na jeden prázdný hrob nikdy nezapomněla položit kytičku a rozsvítit svíčku. Říkala,že zde měl ležet její strýc,který narukoval do 1.světové války v 16.letech a na frontě padl.Babička dala nastřádané peníze dědovi,aby syna převezl a pochoval doma,ten však peníze cestou propil a vrátil se bez něho. Začala jsem tedy pátrat ve Vojenském archivu a zjistila,že padl u Insbrucku a je pochovám v hromadném hrobě.Své poslání,vrátit jeho ostatky do rodinného hrobu,nesplním,ale pokračuji v rodinné tradici,a nikdy nezapomenu na hrob položit kytičku a rozsvítit svíčku.
Naposledy změněno: úterý, 26. ledna 2016, 21.37