LS 14/15_Dana Malá
Zamyšlení nad " desaterem " závažných soudů, jak se chovat k dítěti.
1. Když děti žijí s kritikou, učí se odsuzovat - pokud děti jsou vychovávány pomocí kritiky, jejich sebevědomí je snižováno a není podpora v jejich růst v osobnost - odsuzovat se učí i bez neustálé kritiky, ale dle svého úsudku.
2. Když děti žijí s nepřátelstvím, učí se bojovat - co je to za život, když se děti žijí v prostředí s nepřátelským pohledem na život - silnější se možná tím zocelí, ale většina bude mít špatný základ pro své budoucí žití.
3. Když děti žijí s posměchem, učí se bázlivosti - bázlivost není v dnešním způsobu života to nejlepší, co by děti měly znát - posměch děti místy zažívají od okolí, ale každé dítě je individualita a s eventuálním posměchem se vypořádává po svém s menším či větším úspěchem - některé se dokonce naučí rvát se se životem.
4. Když děti žijí se zahanbením, učí se provinilosti - být vychováván s pocitem zahanbení , nese si dítě vinu po celý život, a s tím se pak nežije dobře.
5. Když děti žijí s tolerancí, učí se trpělivosti - tolerance je jedním ze základních pilířů smysluplného života, tento pojem obsahuje více aspektů než se na první pohled zdá - jde o vztah k lidem, k přírodě, vnímání okolního světa v pozitivním smyslu - s tím samozřejmě souvisí nutnost trpělivosti v dnešním způsobu života.
6. Když děti žijí s povzbuzením, učí se sebedůvěře - sebedůvěru je nutné budovat již od dětství, dává předpoklad pro možnosti uplatnění se v dospělosti, uvědomění si své hodnoty a její využití - proto povzbuzení je pro dítě velice důležité, což si mnozí rodiče přehlížejí.
7. Když děti žijí s bezpečím, učí se věřit - okolní svět bohužel moc bezpečí nyní neukazuje, ale nejbližší okruh kolem dítěte bezpečný má být, ovšem víru v lidi okolí si člověk buduje sám dle svých zkušeností a s přiměřenou dávkou rozumu.
8. Když děti žijí s chválou, učí se oceňovat - chvála má být přiměřena jednání a má se umět pochválit - tam, kde děti chválu od svého okolí neznají, jejich úspěchy se berou za samozřejmé, dítě chce v určitém věku ukázat svou identitu, pak se objevují různé problémy / anorexie, přátelství s problematickými lidmi, kteří je však umí uznat /. Tím se děti naučí ocenit situace či jevy, se kterými se setkávají v dobrém či ve zlém.
9. Když děti žijí s uznáním, učí se sebeúctě - toto souvisí s předchozím, uznání dítěte jako osobnosti je důležitá složka výchovy - dítě má vyrůst ve zdravě sebevědomého člověka, tedy aby si sebe vážil.
10. Když děti žijí s přízní a přátelstvím, učí se nacházet ve světě lásku - k tomu není co dodat - to bych přála všem dětem.