LS 16/17_Dana Šafářová: Stačí dělat vše s láskou
Když jsem si přečetla v nabídce obsah kurzu Etiky, tak jsem se rozhodla, že tento předmět si přidám. Protože slyšet v dnešní době, byť jen teorii o ctnosti, slušnosti, morálce, to by možná mohlo být balzámem na duši. Navíc možnost zopakovat si učení tří velikánů „na úsvitu“. A otázka štěstí? Koho by nezajímala. A pak je zde další a docela atraktivní téma – člověk hledající smysl života. Téma, o kterém se nejen všude hodně píše, ale i obor, kterým se zabývají psychologové snad na celém světě a na němž si postavila živnost řada psychoterapeutů a různých koučů.
Tak jsem si pustila první lekci. Přednášející lektor PhDr. Jan Šolc vypadá, že umí a zná, že má přednášku pečlivě připravenou a promyšlenou a především, že má rád svou práci a vše dělá s láskou a s láskou k lidem. V každé další lekci jsem se o tom dál přesvědčovala a cítila, s jakou láskou nejen vybírá prostředí k přednášce, ale volí i prostředky, aby téma zaujalo a výkladu porozuměli všichni posluchači… a aby všichni byli schopni zvládnout test bez náročného studia logickým uvažováním. I když si nejsem jista, zda logickým je to správné slovo a přiznávám, že kterási lekce mě potrápila.
Věřím jeho slovům, když řekl: „Pro každé období života je nějaký smysl, tak dnes smysl mého života, když už jsem v důchodu a mám aktivní věk za sebou, je využít možnosti, že vše, co jsem prožil a co jsem poznal, mohu sdělovat Vám, studentům. Smyslem mého života je setkávání se s Vámi. Naslouchání Vám a sdělování toho, co pokládám za důležité.“
Krásný životní cíl – poslání. Jeho kurz Etiky byl jako bonbonek, závan starých dobrých mravů, v dnešní uspěchané době a za penězi se ženoucí společnosti. Dobrý příklad lektora. Výzva ke slušnosti…
Také jsem se mockrát zamýšlela nad tím, jaký je smysl mého života – konkrétněji tedy, jaký mám úkol, poslání na tomto světě, co se mám v tomto životě naučit, abych nežila zbytečně... Navštívila jsem řadu „duchovních“ kurzů a přečetla spoustu článků a knih. Nakonec jsem dospěla k poznání, nebo to nějak přišlo samo, že když pominu ty dílčí úkoly v různých etapách života, je nejdůležitější vše dělat s láskou, naučit se milovat všechny bytosti a odpustit svým bližním – a to je někdy sakra těžká práce.
Ctnost, slušnost, morálka – to jsou krásná slova. Omlouvám se, ale díky našim politikům se mně o tomto tématu ani zmiňovat nechce. A otázka štěstí – to by snad bylo téma pro další esej. Místo toho bych ráda přidala slova člověka, který by měl k těmto tématům také co říci a ví a umí definovat smysl svého života na Zemi. Paramahamsa Šrí Svámí Vishwananda říká: „Mým posláním je otevírat srdce lidí, aby rozpoznali a přijali věčnou Božskou lásku, která nás všechny prostupuje.“
A na závěr ještě rada Aleše Kaliny: Nejdůležitější dobrá rada do života: Přemýšlejte o smyslu života, ale nedělejte to pořád. Ušetřený čas věnujte žití, klidně nesmyslnému.