A hlavně zdraví - to je to nejčastější, co si přejeme - sobě, druhým, k narozeninám, vánocům, do nového roku. Je to pravda, je to to nejdůležitější, co máme - a co si ani neuvědomujeme, když to máme. Ale protože na Titaniku byli sice všichni zdraví, chyběl jim však druhý důležitý element - štěstí, přidáváme do svých přání i to štěstí - všechno ostatní se dá koupit.

Když jsme si v našem čistě dámském kroužku téma vybíraly, slyšela jsem výhrady: to bude depresivní,  o tom je lepší nevědět, bude to těžké... Ano. Bylo to depresivní, bylo to těžké. Bylo by lepší o tom nevědět? Zavírání očí před problémy neřeší. Není sice povzbudivé poslouchat, že ve věku nad 85 let je téměř každý druhý (47%!!!) Alzheimerikem, ale co se dá dělat - proti věku skutečně není léku. Každý se chce dožít vysokého věku - jen nechce být nikdo starý, říká jeden moudrý člověk, jehož jméno jsem zapomněla (ach, ta paměť...). A tak nezbývá než se starat - trénovat mozek, starat se o tělo. Jen tak mimochodem - kdo z vás chodí pilně na všechny periodické prohlídky? Jít k doktorovi když nemá žádný problém pořád tak trochu považujeme za zbytečnost - i když my ženy jsme přeci jen pečlivější. Jsme zvyklé konzultovat v ordinaci i ty nejintimnější problémy (na rozdíl od chlapů, kteří přeci s každým píchnutím nepoběží k doktorovi, při rýmě umírají, a přitom jsou schopni chlapácky rozchodit i infarkt...). Ano, bylo to depresivní. Ale kdyby tento semestr připomněl každé z nás, že jsme třeba u očního byly naposledy před pěti lety, když se nám rozbily brýle, pak to mělo význam. A že nám občas ten škodolibý Němec ty brýle někam schová? No a co, budu-li mít k tomu zdraví, co si pořád přejeme, i trochu toho štěstí, však je zase najdu. A zatím si vezmu rezervní...

Naposledy změněno: pondělí, 19. května 2014, 12.56