Při jedné z mých četných procházek jsem potkala kolegyni z práce. Tedy bývalou kolegyni z bývalé práce neboť nás obě již dohnal věk důchodový. Prý jde právě z přednášky. Užasle jsem poslouchala, že studuje Universitu třetího vwěku, že se koná v České Lípě a že je možno se přihlásit na další témata. A rybička byla v síti. Přihlásila jsem se. Téma "lidské zdraví". Ovanul mě děs, jak tohle budu zvládat. Ale po první přednášce pana profesora jsem se zklidnila, tedy trochu. Alespoň se dozvím něco o potížích, které na mě dolehly když jsem zůstala sama a měla čas i na své neduhy. Začínající šedý zákal, lehká artróza a hypertenze. Dozvěděla jsem se o všech třech. Musím přiznat, že mé šedé buňky mozkové se musely nejen zapojovat, ale i dost snažit. Zdraví se mladému člověku zdá samozřejmostí, dokud ho neztratí. Přes 30 let jsem pracovala v nemocnici. I když jen jako administrativa, stejně jsem přišla do styku s lidskou bolestí, s nadějí nemocných, jejich vírou v uzdravení a někdy i s jejich smířením s nevyhnutelným koncem. Život máme jen jeden a je jen na nás jak ho prožijeme, zda si ho budeme svévolně ničit, či zda ho prožijeme ponohodnotně, zda si budeme své zdraví hlídat a přispívat k tomu i stylem života. Snažím se o to. Nejsem vzorná, ale ani hazardér. Zdravíme se "buď zdráv", již ve starém Římě zdravily davy imperátora "buď zdrá a silen", dokonce i bibličtí tři králové vinšovali štěstí a zdraví. A proto zdraví přeji všem co znám i těm co neznám. A pokud ho máte važte si ho !
Naposledy změněno: úterý, 26. ledna 2016, 21.44