LS 13/14_Vladimír Vaněček: Michelangelo a já
Vzpomínám si, že jsem se prvně potkal s Michelangelem Buonarrotim, když
mi bylo asi 15 let. Můj starší bratr si ve svém studentském pokoji
vylepil reprodukci Zrození Adama. Dodnes si pamatuji, jak mě to
uchvátilo. Na rozdíl od mého bratra nemám výtvarné nadání, a tak jsem se
snažil alespoň se o výtvarném umění co nejvíce dozvědět. Jenže mé
snažení nebylo soustavné, a tak paradoxně až po tolika letech, a v tomto
semestru dostávám ucelené informace o Michelangelu Buonarrotim. Jsem za
to moc rád a je pro mě inspirativní, že Michelangelo, když byl v mém
věku 72 let, pracoval jako hlavní architekt při dostavbě chrámu svatého Petra. Inspiraci vidím v tom, že člověk by měl pořád žít naplno bez ohledu na věk. Jak řekl pan Werich: Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby
byl....