Jen zkuste potěžkat samo jméno tohoto člověka!

"Michelangelo Buonarroti". Jaká to váha! A tak je tomu i s jeho dílem. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř ale také psal básně. 

Michelangelo žil střídavě ve Florencii, v Carraře, v Bologni a v Římě, na nevelké ale významné italské scéně, která však byla centrem tehdejší Evropy. Probíhaly tam světodějné události, nebo alespoň nepřímo zasahovaly. Patrnější byl tehdy hluk drobných dějů otřásajících zemi. Cizí armády a sbory vedené italskými konditiery obsazovaly a vyklízely území, plenění a veřejné exekuce se střídaly se slavnostmi. Městské republiky padaly a byly obnovovány, vévodství měnila pány, spiknutí odstraňovala tyrany. Třináct papežů se vystřídalo na stolci Petrově.

Michelangelo žil v tomto dramatickém víru, hledaje místa klidu, co chvíli strhován událostmi a přece stále zaujat svými úkoly a představami. Trávil měsíce v Carrarských lomech, a zatím co pokračovaly intriky velké politiky, vybavoval si své postavy z mramorových bloků a snil o obřích sochách vystupujících ze skal, kreslil kartóny a zvládal širé rozlohy fresky. Zápasil s papeži o uskutečnění svých představ a uchovával si při tom v každodenním životě velkou lidskou prostotu. Žil skromně jako kamenický dělník, ale vystupoval nad všechno denní hemžení a pachtění, byl sledován a obdivován jako " Kníže umění".

Jsem velmi ráda, že jsem měla možnost studovat takovou osobnost, která mě naprosto uchvátila a děkuji všem, kteří se na přípravě kurzu podíleli.

Naposledy změněno: pondělí, 11. prosince 2017, 14.59