"Renesanční člověk je označení pro osobnosti, které jsou všestranně nadané, zabývají se mnoha obory lidského vědění a umu. Renesanční člověk mluví mnoha jazyky a mívá široký rozhled po stránce nejen filozofické, ale také politické a společensko-kulturní. Přídomek vychází etymologicky z označení časového údobí lidských dějin – renesance, která znamenala ve své době nejprudší rozvoj, nejen co do kulturního odkazu, ale i vědeckého poznání a samotného lidského smýšlení". Tolik  Wikipedie. 
Kdysi jako dětem školou povinným nám oblíbený kantor, dějepisář, předestřel tezi, že "vzdělaný člověk by měl vědět ode všeho něco a od něčeho všechno". Třídní mé dcery gymnazistky na jejím maturitním plese mimo jiné řekl, že nyní jsou děti vlastně nejvzdělanější – vědí do značné hloubky ode všeho něco a dále již půjdou cestou specializace a budou se dozvídat od něčeho všechno. Problémem asi je, že šíře lidského poznání je neuvěřitelná. Víte, že ročně vychází 70 000 odborných periodik - a za jediný den je publikováno 6 000 – 7 000 odborných článků – a toto množství se zdvojnásobuje každých 5 let?. Důsledkem je mimo jiné i to, že to "od něčeho všechno" je čím dál tím užší a užší.
Dnešní hektická doba nás zahrnuje takovým množstvím podnětů, zpráv a informací, že je až s podivem, že i dnes se můžeme setkat s lidmi, které můžeme označit za renesanční – ve velké míře se ale nyní tento termín interpretujeme pouze ve vztahu k umění – je to současně spisovatel, herec, muzikant, výtvarník… Tu původně zamýšlenou šíři jsme zúžili - i když i dnes se setkáme občas s vědci-básníky či malíři).
Překotná doba pádí dál. Není čas na přemýšlení, na zastavení se. K záviděníhodné obrovské šíři Michelangelova (a stejně tak Leonardova) vědění a talentu dnes nemáme paralelu. To, co po sobě zanechali, by naplnilo několik životů.
Snad i proto dodnes lidé v úžasu stojí před Davidem, nechávají se ohromovat velkolepou architekturou Svatopetrského chrámu ve Vatikánu, jsou fascinováni  Posledním  soudem a neustále přitahováni nádherným gestem – téměř dotykem  Adama a Stvořitele.  A toužíme proniknout do mysli a cítění člověka, který v samotě svého génia bušil do kamene, psal milostné básně jinochům, freskami oslavoval Boha, jemuž postavil jeden z nejkrásnějších chrámů. Architekt, stavitel, sochař, malíř, básník. Renesanční člověk. Michelangelo.

Naposledy změněno: neděle, 22. února 2015, 20.56