Les a voda, takový byl název jedné z přednášek našeho cyklu "Lesnictví". Naše vlast je pokryta hustým a různorodým druhem lesů. Najdeme zde lesy lužní, ve kterých si můžeme obrazně připadat jako v dešťových pralesech. Máme i lesy čistě borové, rostoucí zejména na písčitých půdách. Tyto lesy se táhnou ze středních Čech až k Baltu a podél pobřeží dále na východ. Tyto lesy, zejména v oblasti Mělnicka, Doks, Mimoně a dalších lokalit, oplývají množstvím studánek a pramenů, které desítky let slouží zdejším obyvatelů či návštěvníkům. Naopak naše pohraniční hory jsou pokryty převážně lesy smrkovými, případně ve vyšších polohách i porosty kleče, kterou můžeme také potkat daleko na severu za polárním kruhem. V těchto oblastech pak zurčí potoky a říčky, jako je tomu například v oblasti Dolního dvora v Krkonoších nebo povodí řeky Vydry v oblasti Modravy. To, co jsem se pokusil výše popsat, je s určitou nadsázkou možné vidět v koncentrované podobě v okolí loveckého zámečku Kladská. V době mého mládí to byla pustá krajina bez lidí, jen občas jste mohli potkat lesní dělníky. Dnes tato lokalita spadá do CHKO Slavkovský les. V nadmořské výšce 820 m n. m. se rozprostírají hluboké lesy, převážně smrkové, ale je možné zde narazit i na jedli bělokorou, která byla v minulosti na tomto území nejhojnějším stromem. Dále je zde možné pokochat se pohledem na javor klen i javor mléč či borovici bažinnou, ale také na jedle stříbrné, buky a jiné dřeviny. Celkový dojem umocňují i zdejší rybníky, z nichž dle mého názoru je nejkrásnější "Mýtský rybník" s romantickým ostrůvkem, na kterém již více jak 60 let roste pouze jedna borovice. Krajina je to úchvatná a při putování zde můžete narazit i na díla našich předků, kterými je například "Dlouhá stoka" z 16. století. Ta přiváděla vodu z Kladského rybníka do báňských provozů v horním Slavkově a Krásnu. Můžete také narazit na zbytky zaniklých vesnic (Frohnau – Vranov, Ebmeth – Rovná, Schönlind – Krásná Lípa, Unter und Ober Perlsberg – Dolní a Horní Lazy) či jen jednotlivých stavení (Bílá hájovna) nebo pozůstatky hřbitovů. Všechny tyto artefakty minulosti zůstávají jako memento dřívější činnosti armády v bývalém výcvikovém prostoru Prameny, respektive uranových prospektorů, kteří přišli za nimi. Moudrá příroda však časem zahladila toto neblahé lidské počínání a dnes opět nabízí svoji náruč pokorným poutníkům za tichem lesa a krásou vodních ploch romantických rybníků.

Naposledy změněno: čtvrtek, 15. srpna 2013, 12.17