LES - jen tři písmena, a tak obrovský obsah. Každý 
ho chápe jiným způsobem. Někteří jako nějaké seskupení stromů, jiní jako zdroj dřevařského průmyslu, ale jsou i lidé, kteří žijí v blízkosti lesa, mají k němu vřelý vztah, mnoho vzpomínek a chápou jeho krásu a jedineč - nost v každém ročním období. Jaro - nekonečné množství zeleně a rozkvétající přírody. Léto - bohatství lesních plodů. Podzim - království barev a pravdivých houbařů, které netěší jen plné koše, ale i ten jeden krásný hříbeček. Zima - ticho a nádhera zasněžených větviček stromů.
Patřím k těm šťastným, kteří měli vždy blízko k tomuto okázalému jevu, jakým je les. V dětství jsme brouzdali lesem, poznávali dopodrobna stromy, keře, lesní podloubí, květy na mýtinách, houby a jiné lesní plody, a také jsme se mohli setkat s lesní zvěří. Všechno jsme obdivovali a ani nás nenapadlo, abychom těm divům přírody překáželi. Ve studentských dobách jsem pořádný kus lesa vysadila, a proto mám dobrý pocit, že pod Pradědem roste "můj les". V dospělém životě, ikdyž v jiném místě, mám zase k lesu velmi blízko. Stačí se podívat z okna na Beskydy, pak stačí přejít jednu ulici a už jsem už zase v lese.
Těžko bych asi vyjádřila pocity, které lesní příroda ve mně vyvolává a co mi dává, a proto abych alespoň v drobné míře jí to oplatila, snažím se své pocity předávat mladší generaci. Les, to nejsou jen tři písmena, to je krása a vznešená síla přírody.

Naposledy změněno: středa, 28. srpna 2013, 22.28