Cestování je od slova "cesta". Jsou cesty rovné, s kopce do kopce nebo samá zatáčka nebo kamenité, písčité, travnaté, polní, lesní, luční. Nebo chodníčky, či  pěšinky. Nebo cesty srdce, rozumu, lásky, cesty života. Cesty  prašné, asfaltové, dlážděné. Se  všemi jsem se setkala.

Mám ráda cestu lesní, která vede pod vysokými smrky, vonící horku pryskyřicí, mechem a jahodami. V  mlází, v trávě a mechu žijí skřítci mecháčci, kteří na mě mrkají a někdy mi do cesty pod nohy nastraží pařez nebo bludný kořen.

Mám ráda cesty dlážděné - třeba v  Chorvatsku  v úzkých uličkách z  bílých ošlapaných kamenů, kluzkých a hladkých jako hedvábí.

Mám  ráda polní cestu, po které jsem  chodila s maminkou nebo jezdila s tatínkem na povozu taženém jeho koňmi. Cesta,  po které jsem vozila v kočárku své děti. To je cesta, která vede k domovu, to je cesta srdce lásky a vzpomínek.

 

Naposledy změněno: čtvrtek, 7. prosince 2017, 12.58