Nevím, zda říci, že cestuji již od malička...

Vybavuji si, že od školních let s námi cestovali rodiče, hlavně v létě o dovolené. To se mohlo tábořit ještě ,,nadivoko" a my takto stavěli náš zelený stan volně v přírodě. Neb jsem byla v rodině nejmenší, moje spací místo bylo za tyčí, krásně jsem se tam ve spacáku vešla. Milovala jsem, když bubnoval déšť na plachtu stanu a my s bráchou mastili karty.

Poznávali jsme Čechy, Moravu, Slovensko. Hradů, zámků, měst byla spousta, dnes si většinu připomínám na fotografiích a ve vzpomínkách rodičů...

Život šel dál. Ve škole jsme měli bezva oddíl zaměřený na pěší a vodní turistiku. Pravidelně každý měsíc  jeden výlet - pěšky, vlakem, v zimě lyže, víkendové pobyty na podnikových chatách, v létě tábory, puťáky, sjíždění řek. Velké díky našim vedoucím. Z nadšených dětí se postupně stávali vedoucí a přidávaly se další a další děti...

Na střední škole jsem poprvé vyzkoušela vandr, spaní pod širákem a poznávání cestování se stejně starými - mladými kamarády. První vysokohorská turistika na Rilu byla nezapomenutelným zážitkem...

Na vysoké škole zase trochu jiná parta, seznámení s budoucím manželem a opět hory - Rumunsko. Mezi tím dál vandry, voda. Spousta kamarádů, s většinou jsme dodnes v kontaktu...

Pak založení rodiny, odstěhování od rodičů a začátek v novém bydlišti, nástup do práce. Cestování už nebylo jako dříve, ale alespoň v létě jsme s dětmi cestovali po Čechách. O víkendech jsem ráda organizovala výlety pro školní děti. Když se otevřely hranice, škola pořádala zájezd do Vídně. Připadala jsem si jak v jiném světě.

První větší dovolená s dcerou byla v r.1991 do Finska, kam nás pozvali turisté, se kterými spolupracoval manžel. Zážitek. V současné době cestujeme s manželem hlavně po Čechách, rádi navštěvujeme památky, kterých máme opravdu hodně. Naše dvě děti cestováním také žijí, takže posloucháme zážitky z cest např. v Turecku, Kypru, Francie, Anglie, Srí Lanky, Rakouska...V dnešní době mají cestování jednodušší než kdysi my...

Tímto kurzem jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí a je ve mně touha navštívit některé ze zmiňovaných zemí. Jen nevím, zda mi to můj zdravotní stav někdy dovolí...

Naposledy změněno: úterý, 14. dubna 2020, 18.47