Od podzimu jsem posluchačkou Univerzity třetího věku a právě přednášky o hudebních nástrojích mě do tohoto prostředí uvedly. Bylo mi to velmi příjemné, protože hudba mě v různých podobách provází celým životem. Muzeum hudebních nástrojů v Praze jsem obdivovala již dříve, a protože jsem z Třeboně, téměř jsem se dmula pýchou v oddělení hudebních nástrojů Rožmberské kapely.

Díky zajímavě zpracovaným přednáškám je můj pohled na vývoj hudebních nástrojů daleko hlubší, zajímavější a doslova provokuje k dalšímu bádání. Člověk si uvědomuje, kolik úsilí, námahy, někdy i zklamání muselo být vynaloženo, než vznikl nový nástroj. Kolik neznámých lidí je za tím skryto i kolik věhlasných jmen světových hudebních skladatelů a virtuózů se k některým nástrojům pojí.

O to milejší mi bylo, když na závěr poslední přednášky zazněly varhany a my poslouchali ukázku z  České mše vánoční Jakuba Jana Ryby. V tu chvíli jsem se přenesla v myšlenkách k  jeho hrobu v Rožmitále pod Třemšínem, který je hned vpravo od hlavního vchodu a odkud se přes hřbitovní zídku díváte na malý kostelíček, kde se v roce 1796 poprvé hrála. Jak symbolické! Okamžitě jsem si vybavila nezapomenutelné zážitky ze zhlédnutí Boučkovy hry "Noc pastýřů" v Národním divadle v roce 1983, která líčí strastiplný a tragicky končící život vlastence, učitele a hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby.

Dnes nás přivítá malebná kopcovitá krajina nedaleko Příbrami s bílým kostelem na vršku Starého Rožmitálu. Místo, kudy denně chodil Ryba do školy učit děti, hrát na varhany…. Zůstane asi navždy tajemstvím, jestli vedle existenčních problémů, které řešil, to nebyly právě ty, v té době velmi poškozené a dlouho neopravované varhany, které ho přinutily k tragickému ukončení života …. Přestože Ryba nepatří mezi světově známé hudební skladatele, myslím, že cizinci, kteří navštíví během Vánoc naši republiku a budou mít možnost zaposlouchat se do tónů jeho České mše vánoční, toto jméno již nikdy nezapomenou.

Naposledy změněno: pátek, 7. března 2014, 10.17