LS 17/18_Otto Kroutílek: Kdo byl "český Bernini"?
Epitetův výrok: “Člověk má dvě uši a jeden jazyk, aby dvakrát tolik poslouchal, než mluvil.“
Než abych vymýšlel další superlativy, když jich bylo vysloveno a napsáno dost použiju raději citace z encyklopedií, pojďme si spolu ten styl vychutnat.
„Český Bernini „ – Matyáš Bernard Braun(1684-1738) – č. sochař a řezbář tyrolského původu, představitel barokního iluzionismu, usilující o vyjádření expreivního dynamismu nadsázkou naturalistického ztvárnění těla, gesta i pohybu, představuje vývojově vyvrcholení Berniniho expresivního pojetí.(sousoší sv. Iva a sv. Lutgardy na Karl .mostu, soubory soch v Kuksu a blízkém Betlémě).
Giovanni Lorenzo Brenini(1598-1680) – it. sochař, architekt a malíř římského baroka, v soch .dílech prohluboval individuální charakteristiku, pohyb, dramatičnost a výraz, dospěl k dokonalému spojení architektury a sochařského podílu a vrcholného zobrazení extaze .V arch. tvorbě usiloval a klasickou monumentální vyváženost.(Vidění sv. Terezie, baldachýn pod kopulí sv. Petra, fontánu Čtyř řek, kolonáda u sv. Petra).
Slovo Barroko pochází z portugalštiny a označuje orientální perly nepravidelných tvarů, typické pro evropské klenotnictví konce 16.a celého 17.století.Později se význam tohoto slova rozšířil a nabylo smyslu něčeho neobvyklého, podivného a bizardního, ať už jde o předmět, myšlenku nebo výraz ovlivňující všechny druhy umění od literatury přes urbanismus, divadlo, i pomíjivou architekturu případných oslav až po výtvarné umění.
A na závěr se přesuňme pryč od encyklopedií k „zajímavé informaci“ z jiného zdroje, ale úzce související s probíraným tématem.
Když v 17.století se církev – papežství těžko vyrovnávala s vědeckým pokrokem doby, tak papežové často stáli v čele uměleckých proudů . Tridentský koncil (1545-1563) došel k poznání, že umění je prostředek síly a vitality církve.
V době, kdy byl v roce 1623 zvolen papež Urban VIII (kardinál Maffeo Barberini) papežský patronát proměňoval Řím v centrum baroka – umělecký styl charakteristický vyzývavou(extravagantní) výzdobou a dramatickým efektem. Tento papež, jeden z velkých mecenášů objednal několik zakázek pro chrám sv. Petra u tehdy nejprestižnějšího sochaře, stavitele a architekta G.L.Berniniho velkolepý baldachýn(Baldacino) nad náhrobkem sv. Petra.
Tento velkolepý monument zajistil věhlas oběma „aktérům“, Berninimu obdiv za 90-ti tunové dílo, které tvořil devět let, Urbanu VIII opak „údajně“ za to, že materiál – bronz „ukořistil“ ze stropu portika v Panteonu. A tak si vysloužil u svých současníků vtipkování –quod non fecerunt barbari,fecerunt Barberini (co neudělali barbaři, udělali Barberiniové).
Přesto všechno v listopadu 1626,stodvacet let po zahájení prací, papež Urban VIII slavnostně posvětil novou Baziliku sv. Petra, považován za největší a nejnádhernější chrám křesťanstva.
Euripides:“Když nemůžeš říci něco lepšího než ticho, tak mlč“.