Barokem je označován umělecko-společenský směr od druhé poloviny 16.století do první poloviny 18.století.Setkáváme se s pojmy jako je barokní zbožnost,úcta ke svatým, kultu obecně,ospravedlňování hříchu a další.Tato témata v této době probíral Tridentský koncil  s přestávkami mezi léty 1545 až 1563.Na 23.zasedání byl přijatý Dekret,který upravoval poměr k umění,které bylo schváleno jako vhodný prostředek k podpoře víry,nový směr odpovídal požadavkům církve,jež se stala jeho hlavním  hlavním propagátorem i zadavatelem.Barokní umění se rozvinulo do značné míry z popudu církve a mělo plnit nábožensko-didaktickou funkci..

Baroko se realizovalo ve  dvou směrech: v manýrismu,kde se umělec snažil zachytit ideje v uměleckém záměru místo reálné podoby,např. u Federica Zuccariho. Druhý směr klasicistní,navazoval na renesanční umění a který byl církví vyžadován při zpracovávání sakrálních námětů. Nejvýznačnějšími představiteli tohoto směru byli Gian-Lorenzo Bernini, Francesco Boromini a Pietro da Cortona.

Město Řím bylo nejen sídlem papeže , ale i hlavním městem Církevního státu,bývalé centrum Antického imperia ,kde se nacházely nejslavnější stavby západního světa. Nová architektura měla tomuto konkurovat.Program Renovatio Romae. Znovuvybudování Říma bylo nastoleno již za pontifikátu Mikuláše V. V rámci této koncepce jako prioritní a nejdůležitější se jevila dostavba baziliky Svatého Petra. V roce 1505 Donato Bramante byl jmenován hlavním architektem dostavby baziliky Svatého Petra,pak následovali:Rafael Santi (1514-1520), Antonio da Sancalu mladší (  1520-1546), Michelangelo (1547-1564), Giacomo dela Porta (1573-1602) ,Carlo Maderna),(1603-1629) a stavbu dokončil ten nejlepší a nejpracovitější Gian-Lorenzo Bernini (1629 - 1680). Bernini byl oblíbencem zajména Urbana VIII. Barberini, ale všech papežů, kardinálů (většinou příbuzných papežů) ale i dalších stavebníků v ˇˇRímě, Sieně, Benátkách a  v dalších sídlech v Itálii. Bernini nejen pracoval jako architekt při dobudování římských staveb, ale pracoval i v interierech, zejména v církevních stavbách ( v kostelech, kaplích ), zejména v chrámech, nejvíce se jeho umění se projevilo na bazilice Svatého Petra  a za pontifikátu Alexandra VII. při realizaci kolonády na svatopeterském náměstí. Dále realizoval množství soch, platik,maleb a i fontán, zejména na náměstí Navona .Jako sochař byl zastáncem radikálního baroka. Jeho sochy jsou  estatické,plné pohybu, vzrušení a emocí. O Berninim by se dalo povídat mnoho hodin, ale přednáška doc. Martina Pavlíčka byla tak kvalitní s hlubokým ponorem do této části italských dějin umění , že jsme se s lepším  vyprávněním snad  v probíhající Universitě třetího věku nesetkali. Bylo nám všem ctí se s tak výborným lektorem seznámit.

Pramen:Publikace Dějiny Itálie, autor J.F.Pavlíček,Universita Palackého Olomouc ,vydáno 2017.

 

Naposledy změněno: úterý, 14. dubna 2020, 19.35