LS 13/14_Helena Havránková: Svatba
Začalo to úplně nevinně. Při rodinných rozhovorech mých synů s námi rodiči, dostali mí synové tuto otcovskou radu." Kluci, zapíchněte kružítko do mapy na kolečku Vyškov, odměřte 60 km a za touto vzdáleností si hledejte partnerky - má to svůj důvod. 60 km je dostatečná vzdálenost pro Vás, aby jste byli samostatní přitom aby k Vám máma mohla každý den." Chlapci se smáli i s otcem, ale mě do smíchu nebylo…
Čas utekl jako voda, kluci dospěli a nadešel den S - svatba našeho mladšího syna. Vzhledem k tradicím moravského venkova jsem byla seznámena se vším, co potřebuje vědět matka ženicha a neočekávala jsem tedy vůbec nic, co by nás rodiče překvapilo. A přece! Bylo to jak z jiného světa a ne ve vzdálenější obci. Ihned po příjezdu k nevěstě jsme nebyli vpuštěni do domu, ale čekali jsme venku se synem, který si vybíral nevěstu ze tří žen, které byly postupně vystrkovány ze dveří a doporučovány jako nevěsty. Konečně syn poznal tu pravou a my byli pozváni dovnitř. Tam čekal družba který řídil obřad odprošování, což byl pro nás kulturní šok, který se neobešel bez slz. Následoval průvod svatebčanů přes celou vesnici do místního kostela, krásný obřad a veselá hostina, při které se skleničky vína mísily se slivovicí.
Nové nářečí hornáckého Lipova a lidová tradice zachovávaná a předávaná z generace na generaci se dostala až do 21. století. Odkaz našich předků oživil a utvrdil kulturní pospolitost a kořeny. A tak na malém prostoru Evropy ve vzdálenosti tak malé, jako je 60 km, jsou udržovány zvyky a tradice, které ovlivňují stále více globalizovaný svět a ukazují cestu z minulosti do budoucnosti.