Kdo by se nadál, že nám trocha z té velké vědy astronomie a geometrie, lesnictví a myslivosti, něco ze znalosti hub a bylinek a na závěr z Evropské kultury tak rychle uplyne. Ačkoli zpočátku toto těžko uchopitelné téma, jak se mi jevilo, se mi během času rozvinulo v napínavé dobrodružství s několika časovými i místopisnými liniemi, které mě přenesly do časů dávno minulých i do dalekých zemí. A tak vyhledávám, bádám a listuji ve starých knihách a časopisech a sháním mapy, kde bych mohla najít přibližná místa kulturně archeologických výzkumů. Pan docent Petr Kokaisl nám předesílá a klade otázky. A já dychtivě očekávám každou další lekci, kde se nám představí při výzkumech ve střední Asii a ukáže nám něco z té oblasti. Vždyť v Náprstkově muzeu jsou ve velké míře exponáty, které tam předal český lékař Emil Holub, který svou první africkou cestu za poznáním tajemné Afriky zahájil již více jak 140 lety. Dnešní technika se s tehdejšími kladívky a ručními nástroji nedá srovnat. Mám na mysli minikamery apod., které dnešním badatelům mohou hodně pomáhat. Další kulturní antropolog u nás známý je v současnosti Martin Soukup, který nám v médiích představuje kulturu ve společnosti nejen ve vyspělých státech, ale i v Oceánii, kde na Papui Nové Guinei – jejíž rozloha je přibližně pětkrát větší než Česká republika, sledoval mimo jiné kulturu chudoby. Ale to je prý velmi dlouhodobý proces s kulturním dopadem i na další generace. Závěrem asi nelze použít nějaký můj dojem, nýbrž citát z První knihy Mojžíšovy: „i řekl Bůh: učiňme člověka, aby byl naším obrazem." Obrazem je naznačena schopnost člověka, a to muže i ženy, žít s Bohem v obecenství. Je tu vyjádřen vztah blízkosti a přece odlišnost. Dokonalým obrazem Božím je Ježíš Kristus. BIBLE, vyd. ČBK 2005.
Naposledy změněno: úterý, 26. ledna 2016, 21.29