V malé vesnici, kde jsem prožila dětství, jsme zdědili po rodičích domek s větším pozemkem. Sjíždíme se tam celá rodina, pěstujeme mnoho rostlin, ovoce, zeleninu. Syn vystudoval zahradnickou školu, pracuje hlavně s květinami, jeho práce je i jeho koníčkem. Několik let zakládá na části pozemku, volně rostoucí, přírodní zahradu. Stále  seje, sází, rozmnožuje.... ,každé rostlince připraví správnou půdu, kterou k růstu potřebuje, vybudoval jezírko, vlhčí prostředí, jiným rostlinkám zase suchou, písčitou, kamenitou zem. Od jara do podzimu bývá zahrada plná všelijakých kvítků, připadalo mi to, že to jsou luční a všelijaké plevely. Když jsem se zeptala, co že  je tohle a co zase tam roste ?  syn odpověděl divný, cizí název, což mi nic neříkalo a ani moc nezajímalo.

            Když jsem se letos pochlubila, co se vše učíme a probíráme v přednáškách čínské medicíny, syn se pobaveně zasmál ,,Mamuško, hodně čínských bylinek máš na zahradě, můžeš si natrhat, vykopat kořen, usušit, uvařit co chceš " Hodně a překvapeně jsem se zastyděla, vždyt´ já to nevím! Vždy mě zajímaly jen jahody, brambory .....a co mě říkal syn jsem nevnímala. Dnes už vím, že i od našich dětí se můžeme hodně naučit, jen je vnímat a naslouchat jim. Je moc hezké projít se nebo posedět v přírodní, klidné zahrádce, čínských i jiných rostlin, kde bzučí spousta včel, čmeláků,vosiček, létá plno motýlů, ptáčků, leze mnoho broučků. Všem se zde dobře daří, synové se o tu drobotinu starají, zavěsili jim zde domečky vyplněné dřívky, kde si žijí, na mnoha místech  mají misky s kamínky a vodou.

            Děkuji synovi a přednáškám čínské medicíny, dozvěděla jsem se mnoho nových, zajímavých informací, těším se, jak s jarem budou čínské bylinky vyrůstat, jak je budu poznávat, ochutnávat.

Naposledy změněno: čtvrtek, 14. února 2019, 10.01