Naši předkové nám zanechali spoustu kapliček a kostelíků i velké kostely a nádherné katedrály. Všude najdeme obrazy s motivy ze života Ježíše Krista, Panny Marie nebo alespoň dalších nebeských poslů – andělů. Myslím, že ve škole jsme toto téma neprobírali. Jen ti, kteří chodili do náboženství, měli rozšířené znalosti a dostávali svaté obrázky. Přesto zrození Ježíše Krista, jeho Poslední večeře či Kristovo ukřižování patří k všeobecnému povědomí lidí. Ale přiznávám, že i já jsem mnohdy stála před malbami a přemýšlela, kdo je ten po pravici či levici, co znamená který symbol. Proto jsem si vybrala téma Křesťanská ikonografie a hagiografie a předpokládám, že ze stejného důvodu i moji spoluposluchači.

Ale ruku na srdce. Křesťanství, stejně jako jiná náboženství, to jsou i dějiny utrpení, hrůz, násilí… Proto jsem chtěla psát dnes o andělích. A kdy víc by se na toto téma hodilo psát, než ve vánočním čase. Dostala jsem několik nových andílků a i já jsem přiložila k dárkům pro své blízké a přátele malé andílky. Mám doma krásný obraz archanděla Michaela, aniž jsem tušila, že je ochranným andělem Izraele. U mé známé vždy pookřeji, když vidím zelený šat léčivého archanděla Rafaela. Pochopitelně, že mám Andělské karty a ráda čtu andělské afirmace.

Na anděly nezbylo v přednáškách moc prostoru. Ale byla jsem ráda, že jsem se dozvěděla, že máme devět andělských kůrů po třech triádách. Chtěla jsem vědět víc, tak jsem na internetu hledala články a inspiraci na toto téma. A když jsem našla pojednání, že současní esoterici jsou v rozporu s těmi správnými anděly, přestala jsem hledat. Kdo to ví, když v nebi nikdo z nás asi nebyl.

Ale jo, jsem ráda, že jsem si to přečetla. Protože mě to přinutilo trochu přemýšlet. A dospěla jsem k názoru, že na cestě k Bohu – otci Stvořiteli člověku nepomůže žádné náboženství či sekta, ale každý si musí najít a vyšlapat pěšinku sám – podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.

Naposledy změněno: úterý, 14. dubna 2020, 20.47