Téma "Dějiny oděvní kultury III." mne přeneslo do raného dětství. Ani jsem netušila, jak hluboko se do mé paměti obtiskly všechny ty staré časopisy, které jsem si z nedostatku jiného čtiva stále dokolečka prohlížela. Několik ročníků Šťastného domova, svázaných do tlustých knih, Pražanku, Kinorevue, Ahoje a nejrůznější kalendáře. Takže ze Šťastného domova z přelomu 19. a 20. století jsem kromě jiného čerpala rady jak "cíditi oděvy", vypínat krajky, oživovat barvy šatstva výluhy z rostlin, párou formovat klobouky a další naprosto nezbytné informace pro tehdejší hospodyňky.

Prvorepubliková Pražanka oproti tomu již přinášela přehled posledních módních siluet a příběhy děvčat z ulice či fabriky, které - když si oblékly rukavičky a klobouček - byly "za dámu" a došly svého štěstí. Sportovní outfity občas předváděli ve svých bláznivých historkách Jaroušek s Máničkou na posledních stránkách Ahoje. A přehlídkou předválečných filmových hvězd zase hýřila Kinorevue, plná krásných toalet nošených s opravdovou noblesou. Od takto oblečených lidí se z filmového plátna divák vulgárního slova prostě nedočkal.

Časopisy odvál čas, ale co zůstalo, jsou rodinné fotografie. Ještě ze skleněných negativů, proto stále krásné, jako by byly pořízené včera. Většina snímků mé babičky, ročník 1899, dokumentuje módu části doby, o níž se právě učíme. Vznikaly v prvních dvou desítkách let minulého století, tj. v čase do její svatby v roce 1920. Pohledná dcera železničáře a švadleny na nich předvádí výtvory své maminky. Šaty jsou na první pohled velmi pracné a zdobné, málokdy chybějí doplňky, jako klobouky, šály, stuhy či květiny. Ani věřit se nechce, že se rodily ve skromné domácnosti na klasické singrovce bez entlu a bez pomoci napařovací žehličky. Také údržba šatníku musela být "lahůdka", vždyť šlo o poctivé přírodní materiály. Nad těmito fotografiemi začínám chápat, proč se babička tak důsledně převlékala do domácího, proč dříve existovaly jiné šaty pro svátek a jiné pro všední den a proč veškeré textilie tak nerada "opírala" a chránila před sluníčkem, aby nevybledly.

Oč to máme dnes jednodušší! Jenom ta ženská elegance a originalita se někam vytratily. V košaté škále barev vede prim černá a kvalitu materiálů nahradila láce, leckdy doslova jen na jedno použití. Není nad pohodlí, proto kalhoty, kam se podíváš....Škoda.

A právě proto jsou - alespoň pro mne - návraty do módy dob minulých tak osvěžující a inspirativní!

Naposledy změněno: pátek, 17. února 2017, 11.54