ZS 16/17_Dana Šafářová: Zajímalo mě, jak šel čas a postupoval integrační proces
Téma Vznik a současnost Evropské unie jsem si přidala navíc, protože v naší studijní skupině již toto téma před časem měli. Nešlo mně však o to „jen dohnat skóre skupiny“, ale když už v té Evropské unii žiju, tak se také něco víc o ní dozvědět. Protože co jsme věděli dřív? Že existuje EHS, NATO, že vzniká silné ekonomické společenství, které bude schopné konkurovat jiným velmocím… a sami jsme si z různých informací skládali střípky, jak postupuje evropský integrační proces.
Ale co vlastně – my, kteří se o politiku až tak moc nezajímáme - víme o Evropské unii dnes? Chválíme ji i kritizujeme. Náš vstup do EU nám určitě přinesl řadu výhod – ty, co jsou nejvíce vidět, jsou na příklad dotace na budování infrastruktury nebo snadné cestování v rámci Schengenského prostoru, studijní pobyty mladých lidí v cizích zemích, při kterých se navíc perfektně naučí cizí jazyk… Jo, tak to jim přeji, ale i trošku závidím, že za mých mladých let to možné nebylo!
Naše zapojení do evropského integračního procesu nám však přineslo i řadu méně pozitivních věcí, se kterými se my, trošku věkově starší, těžko smiřujeme. A nejde jen o to, že jsme třeba ztratili soběstačnost ve výrobě potravin, zlikvidovali zemědělskou výrobu a museli se přizpůsobit v řadě jiných oborů. Těžko také chápeme, že se někdo zabývá takovými hloupostmi, jako je třeba velikost banánů, když řešit by se měla spíš obrana evropského společenství a podle nás další důležité otázky.
Ano,téma Evropská unie není především v této době zvlášť populární. A tak se ani nedivím, že nikdo další z těch pár nových posluchačů v naší skupině, kteří toto téma také ještě nestudovali, se nechtěli přidat. Asi si nebudu pamatovat, kdy byla uzavřena která dohoda, kdo k čemu dal podnět a popletu, principy Rady EU a Evropské rady, úkoly Evropské komise či Evropského parlamentu atp. Ale bylo určitě zajímavé se dozvědět, jaké máme evropské instituce a jak fungují, o budování společného trhu, vytvoření hospodářské a měnové unie, jak se měnila pravidla fungování EU nebo jaké jsou společné politiky.
A myslím si, že o této problematice by měli vědět o trošku víc všichni občané Evropské unie. Protože jak také bylo uvedeno v závěru, nešlo o to, zaujímat stanoviska k pozitivním nebo negativním jevům. Ale poskytnout informace a fakta, na základě kterých si pak každý může utvořit vlastní názor o evropském integračním procesu.