ZS 20/21_Vladimír Hulman (KS Rychnov nad Kněžnou)
Rituály evropských královských rodů – to je téma na dlouhé diskuze. Vždyť skoro každá rodina, i nekrálovská, žije nějakým způsobem. Přitom se i v každodenním životě opakují některé činnosti, které se po měsících, letech stávají postupně rituály. Vždyť např. i každodenní vstávání u mnoha lidí se stává postupně rituálem, byť ne ani slavnostním, ani okázalým.
Rituály jsou důležitým společenským fenoménem, jejich historie je stará jako lidstvo samo a svůj význam mají v současnosti a bez pochyby budou mít také v budoucnosti. Rituály, se staly bezesporu neodmyslitelnou součástí každé lidské činnosti včetně pohybových aktivit, sportu, kultury, zájmových činností apod.
V původním významu slova byl rituál činnost, co se provádí opakovaně za určitým účelem. Rituály měly většinou charakter mystický nebo náboženský – jistě vás napadnou tance domorodců kolem ohně, různá vzývání božstev úrody, přírody, počasí, války… u starých národů, ale rituálem je třeba i modlitba v kostele, druhem rituálu je uctívání nejrůznějších svátků (Vánoc, Velikonoc, slunovratů a rovnodenností…), každý z nás může mít svůj osobní rituál pro štěstí, třeba, že když jdeme za nějakou důležitou činností, vykročíme z domu pravou nohou. Rituálů je bezpočet. Rituály se vyskytují v celé živočišné říši.
Sociologická encyklopedie o rituálech říká: rituál – (z lat. ritualis = obřadný) – též ritus – označení výrazného individuálního nebo kolektivního způsobu chování, který je standardizován, tj. založen na vnucených nebo tradičních pravidlech, vystupuje jako posvátný obyčej. Pojem rituál je velmi blízký pojmům obřad, ceremoniel. Vzniká jako reakce jednajících osob na situace rozhodování nebo strachu, přičemž pro svou identickou opakovatelnost funguje jako stabilizátor chování. Je nástrojem, pomocí něhož dané společenství udržuje a upevňuje své normativní uspořádání a organizaci, resp. představuje komunikativní strukturu náboženského kultu.
Ale vraťme se k vlastnímu pojmu RITUÁL. Stačí nahlédnout do Wikipedie a už se dozvídáme, že „rituál (z latinského ritualis = obřadný), obřad, ceremonie, ceremoniál je způsob chování založený na tradičních, osvědčených, prověřených pravidlech, normách. Rituály bývají např. náboženské, společenské, individuální, čarodějné, firemní nebo organizační, jednoduché až velmi složité“. Wikipedie dále říká, že „rituál slouží k zajištění správného, úspěšného, opakovaného provedení žádoucích činností pro spolehlivé dosažení cíle a napomáhá upevnění společenské organizace“. A ejhle, máme tu jeden velmi závažný důvod proč vytvářet a dodržovat rituály.
Z výše uvedeného pohledu tedy vyplývá, že rituály můžeme rozdělovat podle různých kritérií či pohledů. Můžeme je dělit např. na:
Sympatetické (základ tvoří víra v působení podobného na podobné, části na celek a naopak, slovo na čin. Studiem některých forem se zabývala animistická škola.
Kontaktní - zde je základ materiálnost, přenosnost vrozených nebo získaných vlastností dotykem i na dálku.
Rituál může působit přímo nebo nepřímo a jejich účinek je pozitivní, či negativní (tabu).
Další dělení mohou být např::
- podle rozsahu skupiny a společnosti (např. lidové, národní, církevní, …)
- podle typu samotného rituálu (oslavy, ochrana, vzdání úcty (dary, uvítání, loučení, …))
- přechodové rituály (mezi etapami života – např. maturita, promoce, svatba, pohřeb, …)
- podle události a situace – důvodu, příležitosti (stravovací, spací, sexuální, náboženské, …přijetí jedince do skupiny, …)
Rituály pak můžeme zařazovat do kategorií. Podle antropologického přístupu má rituál 2 kategorie - symbol (metafora) pro „něco jiného“ a ceremonie (etiketa): způsob chování
Velkou a významnou skupinu tvoří církevní rituály. Ty můžeme rozdělovat na rituály:
- křesťanské
- judaistické
- islámské
- hinduistické
- buddhistické
- zoroastristické
- sikhistické
- a celá řada dalších
Zajímavou skupinou mohou být i současné volnočasové rituály, např.
- setkávání se s přáteli (např. každý páteční večer)
- hobby, koníčky (např. dítě chodí každý čtvrtek na klavír)
- sportovní rituály
Z hlediska sociologie je důležité, že rituály se sice vymykají kritériím individuální účelové racionality, mohou ale z hlediska sociálního celku plnit významné integrační funkce.
Z typologie rituálů je zřejmé, že tyto specifické formy činnosti pokrývají především kritické oblasti lidského soužití:
1. v případě vyhrocených situací skupinu stmelují „rituály nebezpečí“,
2. tzv. „rituály přechodu“ mají zajistit plynulost sociálně významné změny; 3. semknutí spravedlivých a posílení platnosti ustavených norem je mimo jiné účelem „rituálů trestání“,
4. ceremoniálním vyjádřením úspěšnosti a superiority vlastní skupiny jsou „oslavné rituály“
5. vztahy nadřízenosti a podřízenosti vymezují „rituály úcty“
Z pohledu antropologie se jedná o činnost, která má přesně stanovený postup, velmi často se opakuje a může nabývat zcela rutinního charakteru.
Závěrem chci říci, že studium rituálů je dlouhodobá a náročná činnost, která však přináší poznání o kulturní, psychické, sociologické i antropologické rozmanitosti lidského pokolení v celé jeho historii a rozmanitosti.
Použitá literatura:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ritu%C3%A1l
http://blog.angelumlucis.cz/co-je-to-ritual/
https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Ritu%C3%A1l
https://pruvodkynezeny.cz/ritual-zavinovani/vyznam-ritualu/
https://www.knezkabohyne.cz/co-je-to-ritual/
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/ritual
https://cojeto.superia.cz/psychologie/ritual.php
https://is.muni.cz/th/w0ztq/Ritual-tisk.doc
https://is.muni.cz/www/mordechai/7159323/Univerzita_Karlova_Praha_-_diplomka_-_Ritualy.pdf