LS 18/19_Marie Pavelková (KS Staré Město): Život s energií
V odborných kruzích se stále vedou debaty o tom, zda je naše země kulatá nebo placatá a přiznám se, je mi to naprosto fuk.
Co mi však opravdu vadí je skutečnost, že naše země ztrácí na kondici. Samozřejmě díky nám, lidstvu. Do potoků lejeme jedy, země je provrtaná jako ementál a z přírody se stává jedno velké smetiště. Ubývají savci, ptáci, ryby a jiní živočichové, kteří se neumí vyrovnat se změnami v přírodě. Oceány jsou znečistěné, ovzduší plné emisí a stromy, které nám dávají kyslík, jsou káceny ve velkém. A jak se chová člověk? Jako by byl pánem této planety a všeho, co k ní patří. Rozhoduje ve svůj prospěch, jde proti přírodě a ona nám to teď vrací.
Položme si otázku, komu tohle vše patřilo, když jsme tu ještě nebyli. Země je v tom nekonečném vesmíru pouze malé zrnko prachu. Jeho je půda, po které chodíme, jeho je vzduch, který dýcháme, jeho jsou paprsky, které nás hřejí a dávají nám život. Planeta se poškozuje takovým tempem, že přírodní cykly jednou přestanou správně fungovat. Vše nasvědčuje tomu, že jako lidstvo máme docela velký problém.
Král Šalamoun v 11. století př. n. l. napsal: „Generace odchází a generace přichází, ale země zůstává na neurčitý čas.“ Jak dlouho bude tento výrok Šalamouna v budoucnu ještě pravdivý, záleží na nás všech.
Spotřebovává se stále více energií, které, jak se jeví, nelze vyrobit bez negativních zásahů do přírody. Na obzoru je vyčerpání fosilních energetických zdrojů. Kolik ropy, uhlí, zemního plynu a uranu ještě zbývá? Některé prognózy říkají, že zdrojů na výrobu elektrické energie je dost. Budeme však umět tyto zdroje ze stále větších hloubek vytěžit ekologicky a bez navýšení nákladů? Jedno však víme zcela bezpečně. Energie pro život potřebujeme a v budoucnu je budeme potřebovat stále víc. Částečným řešením je zavedení výroby čistých energií, střechy pokrýt solárními panely, budovy zateplit, vyrábět vozidla na elektrický pohon a všechny výrobky vyrábět tak, aby dlouho vydržely, daly se opětně využít a recyklovat. Víme, že elektřina, získaná z uranu je čistší, ale co dělat s vyhořelým palivem? Jak ho skladovat a kde? Myslím, že havárie v Černobylu, je pro lidstvo dost velké varování. Co by asi způsobila taková elektrárna uprostřed Evropy? Bojím se vůbec domyslet.
Snad bychom mohli více využívat síly větru, protože je to stoprocentně ekologický a obnovitelný zdroj energie, což věděli už naši předkové. V opojení síly páry a spalovacích motorů, jsme to na čas zapomněli. Jenomže zas tak jednoduché to není. Výhodné podmínky pro využití větrné elektrárny v Česku jsou nejlepší jen v Krušných Horách a v Jeseníkách. Dle vědeckých studií však bude vítr ztrácet na intenzitě vlivem globálního oteplování.
A co sluneční energie? Bude na solární panely dost místa? Nebylo by lepší raději pěstovat na polích potraviny, jako obilí, zeleninu nebo energetické rostliny na výrobu biomasy?
Nové výzkumy ukazují, že by bylo v budoucnosti možné odsávat elektřinu přímo z atmosféry. Dnes máme na střechách solární panely. Mohly by je nahradit jiné panely, „odsávající“ elektřinu přímo z atmosféry, které zabrání vytváření blesků. Vývoj nových panelů je nyní v počáteční fázi.
Tak konečně nějaká naděje pro lidstvo.