Vánoce 2007.Slavnostně prostřený stůl,rozsvícený stromeček a pod ním dárky.Je druhý svátek vánoční a my společně s dcerou a jejím manželem,kteří přijeli na návštěvu, slavíme Vánoce. Já od svátečního oběda po očku pokukuji po velké krabici,kterou pod stromek dala právě dcera.Co v ní může být?Že by nám koupili druhou televizi? Dočkala jsem se. Na krabici byla jmenovka mamka.Netrpělivě jsem rozbalovala dárek.Nebyla to televize,ale počítač.Starý,pomalý,ale počítač.Měla jsem radost.Ale co já s ním?O počítačích jsem nevěděla vůbec nic,krátké a rychlé zacvičení dcerou mi nestačilo,takže počítal stál na stolku a pěkně odpočíval. Pomohl mi až absolvovaný kurz v městské knihovně,kde jsem se naučila základy práce s ním.Postupně jsem objevila kouzlo klipartu,internetu,dozvěděla se něco o zpracování a úpravě fotografií.To bylo radosti,když se mi podařilo vyrobit první vánoční přání,upravit první fotografii. Díky studiu VU3V jsem poznala něco z jeho historie,vývoje internetu,nahlédla do problematiky sociálních sítí,internetového obchodu,veřejné správy - oblastí mně zatím ne příliš známých. Vím,že počítač a internet do dnešní doby neodmyslitelně patří.Uvědomuji si jeho velké výhody,ale i nevýhody.Je důležitý i pro nás dříve narozené.Je to taková výzva - proniknout do jeho tajů a dokázat si,že jsem ještě schopná se něco nového naučit.A já jsem za tuto možnost velmi vděčná.

Naposledy změněno: středa, 28. srpna 2013, 22.36