Do dnešního dne vždy, když jsem v zámecké galerii viděla portréty šlechticů a šlechtičen v historickém oblečení, věděla jsem, že jde o předky z doby dávno minulé. Nikdy jsem si však nelámala hlavu tím, zda na sobě mají oblečení z doby gotické, renesanční či jiné. Jediné, co jsem dokázala rozpoznat, zda zobrazený muž má či nemá řád Zlatého rouna, a zda je mi portrétovaná osoba na obraze sympatická či nikoliv. Některé výstřelky historického oblečení u mne vyvolávaly úsměv či údiv. Ať již šlo o různobarevné přiléhavé nohavice z doby gotiky, či renesanční, v ramenou vycpaný kabátec stažený do pasu a krátké, do melounu nařasené kalhoty. A ta okruží, která vídáme v historických filmech z doby Rudolfa II... Teprve nyní, po absolvování kurzu Dějin oděvní kultury, si budu umět zařadit jednotlivé druhy odívání do historických etap. Budu také vědět, že móda vládla světu odjakživa a to jak ženám tak i mužům; že pro některé módní výstřelky byli tehdejší obyvatelé ochotni mrzačit si tělo – např. kovovým korzetem či botami koturnami, stejně jako dnes piersinkem či tetováním. Vůbec se nedivím, že tehdejší dámy lehce omdlévaly – to co musely podle dvorské etikety na sobě mít oblečeno bez ohledu na počasí, to jim vůbec nezávidím. Pokud to vezmu ad absurdum a uvědomím si jak nedostatečná byla v tehdejší době osobní hygiena, jak složité muselo bylo udržování či čištění nákladných oděvů, tak jsem velmi ráda, že žiji v dnešní době: ráno nahodím triko nebo svetr podle ročního období, natáhnu džíny – večer věci svléknu, hodím do pračky a osprchuji se…blahoslavené 21.století

Naposledy změněno: středa, 28. srpna 2013, 23.21