LS 15/16_Františka Svobodová: Co mi dalo semestrální studium oděvní kultury v VU3V
Studium oděvní kultury nás seniory obohatilo hned dvakrát. V prvé řadě obrátilo naší pozornost k historii vývoje člověka od počátku pravěku po středověk a v druhé řadě potom k vývoji samotného odívání v uvedeném období.
V období pravěku (2 500 tisíc až 10 000 let p. n. l.) proběhl vývoj člověka od neandrtálce přes homo habilis (člověk zručný), homo erectus (člověk vzpřímený) k homo sapiens (člověk rozumný). V souvislosti se změnami postavy člověka se zvětšoval i jeho mozek a člověk se vydělil ze světa zvířat, rozvíjelo se jeho myšlení a měnil se i způsob jeho života.
Na počátku žije v tlupách, nejdříve ve volné přírodě, později v jeskyních, živí se lovem nejdříve malé zvěře, později si troufne i na medvěda a ještě později - když si již umí vyrobit lepší nástroje a umí rozdělat oheň - v tlupě dokáže ulovit i mamuta. Začíná si sám stavět jednoduchá obydlí a na základě rodových vztahů vytváří rodové skupiny a vesnice, později i města. Dochází k chovu dobytka a vůbec k rozvoji zemědělství, řemesel a obchodu.
Po pravěku nastupuje období starověku, který trvá do 5. resp. 7. stolení n. l. Je charakterizováno vznikem prvních civilizací a stěhováním národů.
Poté následuje středověk, který trvá až do roku 1492 tedy do objevení Ameriky Kryštofem Columbem. Celé toto období je charakterizováno objevitelskými cestami – na příklad Marco Polo a jeho cesta do Číny a Mongolska, či Vasco de Gama cestou do Indie. Do Evropy jsou dováženy různé druhy tkanin, které zde nejsou ještě známé a nejsou tedy ani vyráběny, jako na příklad: hedvábí (z Číny) plátno (z Egypta), ale i drahokamy (z Orientu).
Každý národ přispěl k vývoji odívání a oděv se mění podle potřeb člověka. Musíme si uvědomit, že počáteční funkcí oděvů je ochrana proti nepřízni počasí, později zakrytí nahoty a až posléze dostává funkci estetickou. Člověk, zvláště ženy a pánové z vyšších vrstev touží po kráse. Důležitou roli v historii odívání měla města Benátky, Janov a na křižovatce, kde se setkává civilizace tří kontinentů Asie, Afriky a Evropy potom ostrov Kréta. Z tohoto období mne zaujala řecká kultura, její kult atletického těla se štíhlým pasem a širokými rameny a spojení fyzické a duševní krásy.
Jak je vidět vývoj odívání prošel od pravěku mnoha změnami. Z počátku člověk chodil nahý a byl potetovaný, potom se odíval zvířecí kůží, dále oděvem z trav a lýka, posléze se objevuje oděv z vlněného sukna a lněného plátna. K odlehčení těžkých oděvů se používá hedvábí. Viděli jsme i způsoby tvorby oděvu – začíná přehozením přes levé rameno, potom obtočením těla, přichycením sponkou či fibulí, skládaný do několika sámků, ještě později se objevuje živůtek a dlouhá suknice nebo kalhoty, rukávy se přišívají nebo přivazují k živůtku. Vzniká mnoho forem a postupují až k oděvům císařů a šlechty, kde se z oblečení stává vlastně těžká šperkovnice a oblečení vyžaduje pomoci služek.
Děkuji PEF ČZU v Praze za to, že nezapomíná na nás – seniory a pomáhá udržovat naši duševní svěžest tím, že zorganizovala VU3V, do které zahrnula velmi zajímavá témata. Chci poděkovat i našemu lektorovi ing. Petru Tylínkovi za to, že nám, seniorům věnoval svůj čas a stal se našim průvodcem na cestě za poznáním něčeho nového. Svým výkladem nám pomohl poznat, jak souvisí vývoj člověka s jeho odíváním, s podmínkami jeho života v čase i územím na kterém žije.